..Nejčtenější článek: Příjmení.


...Jestli jste trochu jako já a máte problém vymyslet například anglická příjmení do svých povídek, na wiki je
...celkem slušný seznam ... některá příjmení vám tady dám ...
...Pro začátek: Příjmení vznikala postupně, zprvu u šlechticů v podobě přídomku. Například v 16. století již
...příjmení používala většina obyvatel, příjmení však nebylo striktně dědičné. V minulosti docházelo v některých
...obdobích nezřídka k tomu, že členové určité rodiny přejímali příjmení podle označení hospodářské usedlosti,
...na níž se usídlili, a která byla takto pojmenována zpravidla po dřívějších majitelích. Povinné používání
...příjmení v českých zemích zavedla císařovna Marie Terezie.
.číst článek................

Proč je nebe modré?

30. listopadu 2015 v 20:11 | © Bellaqa |  Science and stuff
Zjišťování něčeho tak primitivního, jako je barva nebe se může jevit jako záležitost pěti minut. Bohužel fakta jsou rozprostřena po internetu jako modré paprsky v atmosféře. Pokusila jsem se dát několik informací dohromady a vzešel z toho tento článek. Doporučuji ho brát s rezervou, při přepisování jsem mohla někde udělat chybu, ale v podstatě je vše vysvětleno stejně. Takže až se vás nějaké dítě zeptá, proč je nebe modré (protože ty malé potvůrky se na takové záludné otázky ptají), už víte, co jim odpovědět. Pro ty, které nezajímají fyzikální odborné kecy doporučuji přeskočit na konec článku, kde je vše vysvětleno po lopatě. Velmi polopatě...
PROČ JE NEBE MODRÉ?

Na začátek bychom si mohli vysvětlit, co to vlastně nebe je. Jde o část zemské atmosféry (vrstva plynů obklopující vesmírné těleso, která existuje pouze za předpokladu, že má těleso dostatečnou hmotnost na to vázat plyn gravitační silou), která je viditelná z povrchu planety. Ovšem teprve dlouhodobé působení bakterií a rostlin změnilo naši bezkyslíkovou atmosféru. Jakmile byl podíl kyslíku dostatečný, vytvořila se ochranná ozonová vrstva a nebe získalo svou typickou modrou barvu.


HISTORIE PLNÁ POKUSŮ A TEORIÍ
Leonardo da Vinci se v roce 1474 pokusil vysvětlit, proč je nebe modré. Postřehl, že vzdálené hory se jeví namodrale a s odstupem sytost modři roste. Silná vrstva vzduchu působí jako modré sklíčko, přes které se díváme na okolní předměty. Podle něj atmosféra obsahuje drobné částečky podobné kouři, které zachycují sluneční světlo a proti tmavému pozadí se jeví modře. Tento postřeh je v zásadě správný.

O dvě stě let později prováděl Isaac Newton pokusy se spektrálním rozkladem světla, na kterém postavil svou fyzikální teorii barev. Newton vyvrátil teorii, že modrá barva vzniká smícháním černé barvy oblohy (kterou vidíme v noci) s bílou barvou slunečních paprsků. Vyvrátil tak i da Vinciho teorii o zbarvení vzduchu. Sám ovšem vytvořil chybnou teorii. Podle něj vznikala modrá barva oblohy stejným způsobem jako modrá část duhy, tedy lomem světla na dešťových kapkách.

Thomas Young díky svému dvojštěrbinovému experimentu v roce 1801 prokázal vlnovou podstatu světla a pochopil, že barva je dána konkrétní vlnovou délkou. Ultramarínové nebeské modři přísluší vlnová délka 475 miliardtin metru.
Anglický fyzik John William Strutt, pozdější lord Rayleigh se domníval, že za zbarvení oblohy mohou zrníčka prachu. S touto teorií ovšem přišla otázka: Nebylo by ve městech, kde je více prachu, nebe modřejší? Po ověření rovnic Rayleigh zjistil, že čím je vzduch čistší, tím je obloha modřejší a dospěl tak k závěru, že k rozptylu musí docházet na molekulách, z nichž sestává vzduch a vypočítal, že intenzita rozptýleného světla silně závisí na jeho vlnové délce (vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi).

Jev nazývaný dnes jako Rayleighův rozptyl světla je způsoben rozkmitáním velmi jemné částice světelným paprskem. Částice přitom přijímá určitou energii a vzápětí ji vyzáří v podobě světelného záření vysílaného rovnoměrně do všech stran. Podle Rayleighových výpočtů je krátkovlnné modré záření rozptylováno silněji než červené. To znamená, že modré světlo s krátkou vlnovou délkou se rozptyluje více než světlo červené. Důsledkem této závislosti je právě modrá barva oblohy, vznikající při průchodu slunečního světla zemskou atmosférou. Nutnou podmínkou ovšem je, aby polohy jednotlivých rozptylujících center (molekul, atomů) byly náhodné. Na to poukázali počátkem 20. století Marian Smoluchowski a Albert Einstein. Tato podmínka je splněna například v plynu.

V důsledku rozptylu se dvacet procent slunečního záření rozloží pravidelně po nebi a vytváří tím celkový efekt denního světla. Na nebeských tělesech bez atmosféry (například Měsíc) se nebe jeví jako zcela černé. Sluneční světlo se rozptylem oslabuje a z tohoto oslabení lze spočítat počet částic, které se rozptylu účastní. Na úrovni mořské hladiny to představuje 27 trilionů částic v každém kubickém centimetru atmosféry, což přesně odpovídá množství molekul vzduchu.

Znamená to tedy, že rozptyl způsobují všechny molekuly vzduchu, nejen kyslík, ale rovněž další složky, především dusík. Pokud by hustota molekul v atmosféře byla nižší, byla by výsledná barva jasnější a tmavší. Při vyšší koncentraci by nebe vybledlo. Správnou koncentraci udržují rostliny, které odebírají oxid uhličitý a vodní páry a dodávají kyslík. Právě tento pochod napomohl v dávných dobách vytvoření dnešního složení atmosféry a tedy i dnešní modré barvě nebe.

FIALOVÁ NA NEBI?
Bavíme se o molekulách, rozptylu světla a o faktu, že modré záření je rozptylováno silněji než červené. Ale co ostatní barvy spektra? Toto viditelné záření se skládá z námi známých barev, které můžete znát například z duhy. Dnes už víme, že červená část viditelného záření má největší vlnové délky a směrem k modré části vlnové délky naopak klesají. Fialová barva pak dosahuje minima, to znamená, že fialová se bude v atmosféře rozptylovat nejvíce a logicky by pak mělo být nebe fialové. Proč je tedy modré? Vysvětlení jsou tady hned dvě. Tím fyzikálním je, že modrá barva má větší hustotu energie než barva fialová. Ale hlavním důvodem, proč je nebe modré je fakt, že jsme lidé. Lidské oko je totiž méně citlivé na fialovou část viditelného záření než na barvu modrou. Proto může být někdy potíž vidět fialovou právě na duze.


Takže to trošku zesumarizujeme a zjednodušíme.
Nebe je modré díky paprskům ze slunce a částicím v atmosféře (molekulám):
Sluneční paprsky obsahují všechny barvy spektra z čehož červená má nejdelší vlnovou délku, modrá (fialová) nejkratší. Za 8 minut tyto paprsky dorazí od Slunce k Zemi. Představte si, že modré paprsky jsou kratší a mají větší šanci narážet do molekul vzduchu v atmosféře a tím se rozptýlí. (Podle Rayleighova rozptylu světla se modré záření rozptýlí 16x více než červené). Takže zatímco červená, žlutá, zelená… projdou na povrch, modrá zůstává v atmosféře a zbarvuje nám nebe. Fialových paprsků k zemi dorazí méně, proto není nebe fialové.

Při západu a východu slunce jsou na nebi červánky a to proto, že je Slunce níže a zatímco se modrá barva rozptyluje, červená dorazí přímo k našim očím a nebe se tak jeví červené.

Zdroje informací: Wikipedie | Roman Maňák | Internetový časopis Oko | Youtube
 


Komentáře

1 sssssssssssssss sssssssssssssss | 25. září 2016 v 11:42 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Copyright BellaQa | 2009 - 2016 | www.bellaqa.blog.cz | royal.horses@seznam.cz | insta: ac_clarejames
.